Abychom Pentagram trochu oživili…. zrecyklujeme dneska článek o získávání přírodních barviv z rostlin – určených k barvení přírodních látek (na barvení 100% „uměliny“ zapomeňte).
Předně třeba říct, že rostlinná barviva a inkousty (o nich někdy příště) se používaly už od počátku civilizace. Tyto poklady využívala většina kultur již při nástěnných malbách, později pak staří Egypťané a Inkové při výzdobě hrobek. Naopak Maoři nebo třeba američtí domorodí obyvatelé připravovali z rostlin barvy válečné nebo jimi barvili ozdoby a oděvy.
Barvy se kdysi extrahovaly varem ve vodě nebo – jako v případě borytu barvířského – fermentací v koňské nebo dobytčí moči. Jednou z potíží při užívání tohoto typu barev je, že není stálá a postupně vybledne, nebo se opere. Existuje teorie, že naší předkové zvyšovali stálost tím, že látky důkladně sušili na slunci a barvení opakovali. Dnes se stálosti dá dosáhnout použitím mořidel, jehož základem je chemická látka, často sloučenina kovů (a ještě častěji jedovatá). Z čehož vyplývá celá řada úskalí, např. poškozování přírodního prostředí, kdy se chemikálie po skončení barvení vylévají do odpadů… Mimo tato chemická mořidla můžeme využít některé z domácích přípravků – ocet, jedlou sodu nebo vinný kámen a dřevěný popel. Barvy nebudou sice úplně stálé, ale vyblednou méně. Je také otázka, co chcete barvit – jsou-li to roucha, dečky na oltář a další pomůcky pro praktikování magie, pak je žádoucí, aby barva byla co nejpřirozenější.
Nyní přejděme k samotnému barvení:
Látku důkladně vyperte, poslední máchání proveďte s lžící octa (rozhodnete-li se pro mořidlo, použijte ho po skončení máchání). Počítejte asi s 60g byliny na každých 30 g látky. Nakrájenou nebo rozdrcenou bylinu dejte do sáčku z řídké tkaniny (punčocha třeba) a nalijte na něj 4,5 l studené vody. Přiveďte pomalu k varu a zvolna vařte tak dlouho, až látka dostane požadovanou barvu. Promíchejte a postupně snižujte teplotu vody. Když je látka na dotek chladná, nechte ji usušit. Můžete proces opakovat, aby barva získala stálost.
Příklad moderního barvení borytem:
Naplňte listy velkou plastovou nádobu s dobrým uzávěrem, zalijte horkou vodou, přidejte 2 lžíce sody a důkladně promíchejte. Zakryjte a nechte 24 hodin stát na teplém místě. Listy vyndejte a dosucha před vyhozením vymačkejte. Přidejte 2 šálky otrub a vlnu. Těsně uzavřete a nechte v klidu dalších 24 hodin. Vyndejte vlnu, 10 minut ji provětrejte a vraťte do nádoby. Postup opakujte, než dosáhnete požadované barvy, pak vlnu vyndejte a usušte.
Barvy a z jakých rostlin (částí) je můžeme získat:
Fialová: aloe (celá), bez černý (plody a šťáva), divizna (celá)
Modrá: baptisie barvířská (celá), boryt (celý), čekanka (listy), chrpa (květy), indikovník (kořeny), oman (kořeny), topolovka (květy), voskovník (plody)
Černá: bez černý (kůra a kořeny), dub (kůra -se soli železa, jinak je hnědý), kosatec (kořeny), švestka (kůra), tužebník (kořeny)
Zelená: bez černý (listy), kontryhel (listy), kopřiva (listy – vlna, jinak zelenošedá, na hedvábí smetanová), olše (květy), podběl (celá), vratič (kořeny), vřes (větévky), zemědým (všechny části, může barvit i žlutě)
Žlutá: broskvoň (listy), celík zlatobýl (květy), hasivka orličí (kořeny), janovec (kůra), kopřiva (kořeny), kručinka barvířská (květenství), mandlovník (listy- vlna), měsíček (květy), ořešák (zelené slupky), rýt barvířský (všechny části), sasafras (kůra), slunečnice (květy), světlice barvířská (květy), šafrán (blizny),
Červená: kamejník barvířský (kořeny – vlna), mařinka (kořeny) olše (kůra), routa (kořeny), svízel, pampeliška (všechny části-lehce dofialova), přítula (kořeny), voskovník (kůra kořenů)
Hnědá: jalovec (plody), olše (větévky), ořešák (listy, skořápky)
Šedá: jeřáb (kůra), ličidlo (plody může barvit i levandulově), medvědice (listy, stonky)
Smetanová: petržel (listy, stonky)
Růžová: šťovík (kořeny)
Zdroj: Lavenderová-Franklinová: Magické rostliny aneb Byliny od A do Z. Praha 1999